2 176 nemovitostí, 311 makléřů, 52 kanceláří, 35 developerských projektů.
Světová jednička v realitách

Franšíza vyjde až na miliony. Nabízí slušný a "jistý" výnos

08.08.2017
  • Přibývá franšízových konceptů i těch, kteří chtějí jako franšízanti podnikat.
  • Na obor se začíná nahlížet jako na standardní investici.
  • Počet firem, které svou expanzi staví na modelu franšíz, se v Česku už blíží číslu 300.

Franšízor

Majitel firmy, který chce expandovat a prodat licence na podnik dalším zájemcům.

Franšízant

Zájemce o licenci, který chce podnikat pod jménem franšízora.

O podnikání takzvaně na klíč, formou franšízingu je stále větší zájem. "Obrací se na mě řada manažerů ve věku kolem čtyřiceti padesáti let. Mají peníze, zkušenosti z řízení firem a vědí, že rychle a úspěšně vybudovat nějaký svůj byznysový záměr od nuly by bylo téměř nemožné. Více než dřív se hlásí o to, že by chtěli zkusit být franšízanty či masterfranšízanty," říká Aleš Tulpa, někdejší šéf českého OBI a dnes konzultant v oboru franšízingu. "Spolu s tím se zvyšuje i nabídka franšízových konceptů, jak českých, tak zahraničních, které chtějí vstoupit na tuzemský trh," dodává.

Statistiky mu dávají za pravdu. Zatímco v roce 2000 působilo v Česku podle různých odhadů kolem 50 franšízových konceptů, v roce 2010 už jich tu byl dvojnásobek a nyní se počet firem, které svou expanzi staví na modelu franšíz, blíží už číslu 300. Počet provozoven se pak podle odhadů blíží pěti tisícům, přičemž jeden franšízant v průměru obsluhuje dvě až tři obchodní místa.

To všechno přináší konkurenci mezi jednotlivé franšízové koncepty a prakticky zlepšuje podmínky pro franšízanty. A je dále velmi pravděpodobné, že rozvoj franšízingu v Česku bude pokračovat tak rychle jako dosud. V evropských zemích podobné velikosti, jako je Česko, − v Belgii či Rakousku − funguje dnes kolem 500 franšízových konceptů, v Nizozemsku až 800.

Jako vložit peníze do nemovitosti

Jednou z nejdynamičtěji rostoucích firem, které se rozšiřují formou franšíz, je Bageterie Boulevard. Česká značka rychlého občerstvení funguje od roku 2003. Na prodej licencí svým partnerům, kteří mají zájem provozovny vést, najela v roce 2011. Celkem nyní síť představuje 32 provozoven v Česku, na Slovensku, v Polsku a v Dubaji. "Do konce roku otevřeme s našimi partnery dalších pět provozoven. Tři v Praze, jednu v Brně a už druhou pobočku v Dubaji na tamní univerzitě," popisuje majitel Bageterie Petr Cichoň.

Když si chce někdo otevřít Bageterii Boulevard, měl by podle Cichoně počítat s počáteční investicí kolem tří milionů korun, její návratnost pak přichází v horizontu od tří do pěti let. "Pokud náš franšízant v dané provozovně nevydělává a zároveň dodržuje předepsané provozní standardy, neplatí nám průběžné franšízové poplatky a nás to zpětně motivuje k tomu, chtít a umět jej co nejrychleji do zisku dostat," poznamenává.

Jeden z franšízantů Bageterie Boulevard Václav Bečvář pak upozorňuje, že je třeba uvažovat ve střednědobém horizontu. Stejný názor má i provozovatelka sedmi franšíz řetězce rychlého občerstvení McDonald's Ivana Malivojevičová. "Důležitá je trpělivost. Výsledek přijde, nelze ale přesně specifikovat kdy. Záleží na dané lokalitě a spoustě dalších faktorů," říká.

Zisky nepřicházejí hned, takže franšízing je spíše typem podnikání pro někoho, kdo má volný kapitál. Na druhou stranu se postupně i v Česku začínají banky zaměřovat na tento typ podnikání, mají pro franšízanty připraveny speciální úvěry, což dřív rozhodně běžné nebylo. "Podnikatelé nyní vstup do franšízového podnikání chápou jako investici. Stejně jako vložit peníze do nemovitostí nebo na kapitálový trh. Roční výnos z vloženého kapitálu do franšízy se pohybuje v průměru kolem deseti procent," konstatuje Tulpa.

Realitky, školy, taxislužby

Byť základní smlouva mezi franšízantem a franšízorem bývá pořád striktně daná tím, kdo licenci nabízí, co se denního provozu týče, mají franšízanti stále volnější ruce. "Rozděluje se takzvaný front a takzvaný back. V backu je vše dáno franšízorem, front může být upravován dle místa provozovny. Typicky u sítí občerstvení má každá restaurace závazné způsoby zacházení s potravinami, franšízant má větší volnost ohledně designu pobočky," upozorňuje franšízingový konzultant Jaroslav Tamchyna.

Přibývá také oborů a typů podnikání, které fungují v duchu franšízového modelu, když dřív byly takřka synonymem franšízingu fastfoody. Nyní přibývá značek realitních kanceláří (Remax či Century 21) nebo jazykových škol (Jipka nebo Kids and Us). Franšízing zajímá i internetové firmy. Jednou z nejrychleji rostoucích je například značka taxislužby a její aplikace Liftago. V těchto oborech na rozdíl od stravování nemusí jít o prvotní investici v řádu milionů, ale spíš statisíců.

Franšízingový trh se mění i jinak. V letech po ekonomické krizi tento model podnikání hledal cesty, jak snižovat náklady. Jedním z řešení byla a je jeho konsolidace. "Na straně nabídky vidíme shlukování značek do stájí. Smysl je v tom, že se sdružují činnosti, jako je účetnictví či vedení školení svých franšízantů, které je jinak pro více rozdílných značek takřka totožné," podotýká Tamchyna. Jako stáje jsou známy například skupiny AmRest (například KFC či Starbucks) nebo Lagardere Travel Retail (například Relay či Inmedio).

Postupně se uchycuje další trend. Franšízanti mohou provozovat mnohdy i konkurenční koncepty. Příkladem může být na pražském Andělu hned vedle sebe sídlící restaurace TGIF a Planet Sushi, které obě provozuje firma Rosinter. Dokonce mají společné zázemí.

Každá kancelář je nezávisle vlastněna a řízena.
© 2015-2018 CENTURY 21. Všechna práva vyhrazena.
Tento web používá ke zlepšení poskytování služeb, personalizaci reklam a anonymní analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací