Aukce a Dražby

Aukce a Dražby

 

Několik důvodů proč si nás vybrat pro aukci či dražbu

 

Naše společnost vlastní koncesi k provádění veřejných dražeb již od roku 2000, kdy začal platit zákon 26/2000 Sb. o veřejných dražbách ve znění pozdějších předpisů.

Prostřednictvím aukce či dražby Vám zajistíme maximální výnos při zpeněžování Vašeho vlastního majetku, majetku Majetku Vašich dlužníků, popř. transparentní prodej v rámci insolvenčních řízení.

 

Kdo může navrhnout dražbu nebo aukci?

  • Chcete prodat vlastní majetek formou aukce (dražby)?
  • Jste likvidátor nebo správce konkursní podstaty a chcete prodat majetek likvidované firmy nebo úpadce?
  • Jste zástavní věřitel a ztrácíte naději na uspokojení svojí pohledávky?
  • Chcete prodat majetek svého dlužníka formou aukce (dražby)?

Pro všechny uvedené případy je tady dražba nebo aukce.
 

Několik důvodů proč zpeněžovat (prodávat) majetek (nemovitosti, movité věci, pohledávky atd.) formou veřejné dražby nebo aukce:

  • Dosažení vyšší ceny dosažené vydražením než při klasickém prodeji.
  • Rychlost realizačního procesu dražby dobrovolné i nedobrovolné.
  • Objektivní stanovení tržní ceny dražené věci v čase a místě.
  • Náklady hrazeny až z výtěžku dražby – bez jakýchkoli záloh!

 

Legislativa dražeb


 

Veřejné dražby

Veřejné dražby představují průlomový právní institut zavedený zákonem o veřejných dražbách č.26/2000 Sb.(formát DOC) a zákonem č.27/2000 Sb., který přinesl změnu některých zákonů souvisejících se zákonem o veřejných dražbách. Podle tohoto zákonu lze dražit majetek dražbou dobrovolnou, převážně se jedná o mimosoudní prodej majetku z konkurzních podstat, nebo dražbou nedobrovolnou, kde se jedná o mimosoudní prodej majetku zatíženého zástavními či obdobnými právy, a to bez souhlasu vlastníka. Ve své podstatě jde o dražbu anglického typu, kde se draží od nejnižšího podaní směrem nahoru. Dražiteli s nejvyšší nabídkou udělí licitátor příklep. Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Při zpeněžení majetku dlužníka ve veřejné dražbě se dosahuje maximálního výnosu při zachování úplné průhlednosti celého procesu prodeje. Transparentnost při těchto dražbách zaručuje zákonem stanovená povinnost dražebníka zveřejnit dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým. Jde-li o nemovitost je povinné zveřejnění také na internetu na tzv.centrální adrese. U nedobrovolných dražeb je povinnost zveřejnění také na úřední desce okresního nebo obdobného úřadu v místě konání dražby. Naše společnost navíc uveřejňuje údaje o všech konaných dražbách na vlastním internetovém serveru, v odborném a denním tisku. Náklady dražby jsou vždy hrazeny až po úspěšném zakončení z výtěžku dražby. Je-li dražba zmařena vydražitelem, použije se na uhrazení nákladů dražby dražební jistota tohoto vydražitele.Vztah navrhovatele dražby a dražebníka je ošetřen společnou smlouvou o provedení konkrétní veřejné dražby.


 

Dobrovolné dražby

Dražbou dobrovolnou je veřejná dražba prováděná dražebníkem na návrh vlastníka dražené věci. Vlastníkem je též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněná nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit.

Navrhovatelem dražby dobrovolné tedy může být

  • vlastník dražené věci
  • správce konkursní podstaty
  • likvidátor

Předmětem dražby může být

  • věc
  • podnik nebo jeho organizační složka
  • převoditelná majetková práva (nevztahuje se na práva z duševního vlasnictví)
  • soubor věcí, soubor práv nebo soubor věcí a práv

 

Co nelze dražit v dražbě dobrovolné

  • věc, na které vázne předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů (např. pozemky v přírodních rezervacích)
  • věc, na které vázne zákonné předkupní právo spoluvlastníků
  • byty a nebytové prostory, s nimiž je omezeno nakládání právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců
  • nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí
  • věci movité, na kterých vázne předkupní právo zapsané v listinách osvědčujících vlastnictví
  • věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo
  • předmět, který byl celý nebo z části zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání (není-li navrhovatel sám správce konkursní podstaty)


Přechodem vlastnictví dobrovolnou dražbou zůstávají práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucích na předmětu dražby nedotčena. Také zástavní práva k předmětu dražby vydražením nezanikají, ale působí vůči vydražiteli. 

 

Využití dobrovolných dražeb při zpeněžování konkurzní podstaty

V souvislosti s novelou zákona o konkurzu a vyrovnání se předpokládá přednostní prodej majetku z konkurzních podstat prostřednictvím veřejných dražeb dobrovolných. Novela zákona stanoví, že konkurzní podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou nebo prodejem mimo dražbu. K prodeji mimo dražbu je však zapotřebí stanovisko věřitelského výboru a souhlas soudu. V zájmu konkurzních věřitelů je průhledné a maximálně výhodné zpeněžení. Přesně tyto podmínky splňuje prodej ve veřejné dražbě. Zpeněžení jiným způsobem mimo dražbu sebou nese vždy určitá rizika. 

 

Nedobrovolné dražby

Dražbou nedobrovolnou je veřejná dražba prováděná na návrh dražebního věřitele bez souhlasu vlastníka. Pohledávka dražebního věřitele musí být přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem. Bylo-li zástavní právo k nemovitosti vloženo či zapsáno do katastru nemovitostí před účinností zákona o veřejných dražbách (do 1.5.2000) nebo vzniklo-li zástavní právo k movité věci před účinností tohoto zákona na základě platné zástavní smlouvy, je možné provést nedobrovolnou dražbu za podmínek, že zástavní věřitel učiní čestné prohlášení ve formě notářského zápisu. Toto prohlášení musí obsahovat skutečnost, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, z níž není plněno, a která je zajištěna zástavním právem. Dražby nedobrovolné jsou nejrychlejším efektivním nástrojem při realizaci zástavy v případech, kdy dlužník přestal plnit své povinnosti vůči zástavnímu věřiteli, jimž je většinou banka. Tento typ veřejné dražby plně nahrazuje poměrně složité a časově náročné uspokojení věřitele zpeněžením nemovitosti prováděné soudem. 

 

Dražebními věřiteli jsou

  • zástavní věřitelé
  • věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitosti
  • věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zadržovacím právem
  • správa sociálního zabezpečení
  • správce daně
  • zdravotní pojišťovny


 

Předmětem dražby může být

  • věc
  • byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů
  • převoditelná majetková práva (nevztahuje se na práva z duševního vlasnictví)
  • právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou a je převoditelné na jiného (zejména podíly v obchodních společnostech a družstvu)
  • podnik


 

Co nelze dražit v dražbě nedobrovolné

  • předmět, který byl celý nebo z části zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání
  • předmět, u kterého je vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno nakládat
  • nelze dražit více předmětů ve společné dražbě


 

Přesahuje-li nejnižší podání u nedobrovolné dražby 1 000 000 Kč, musí být průběh dražby ze zákona osvědčen notářským zápisem. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník protokol o provedené dražbě. 

Přechodem vlastnictví nedobrovolnou dražbou zůstávají práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucích na předmětu dražby nedotčena. Z předkupních práv zaniká pouze předkupní právo zřízené smlouvou (lze uplatnit pouze v průběhu dražby), zákonná a spoluvlastnická předkupní práva nezanikají. Dražebník je povinen zaslat dražební vyhlášku dražebním věřitelům, kteří mohou přihlásit své pohledávky k rozvrhu. Nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené, pokud jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložená v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví. Přechodem vlastnictví zaniká zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, která je z hlediska svého vzniku nejstarší, a všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší. Jednotlivé pohledávky se z výtěžku dražby uspokojují v pořadí podle tříd.