Dominik Janík


CENTURY 21 Bonus Brno
+420 538 728 645
[email protected]
IČ: 09424113
Realitní makléř kanceláře CENTURY 21 Bonus Brno

Nikdy neříkej, že něco nejde. Vždy se totiž ukáže někdo, kdo neví že to nejde a udělá to!

Dominik Janík
Jak jsem se prosekal prvním prodejem - doslova!

Jak jsem se prosekal prvním prodejem - doslova!

Pojďme na to, moje první prohlídka, můj první prodej, mé první skutečné setkání s prací makléře. Potím se, ruce se mi třesou, veškeré scénáře v hlavě den předem namyšlené jakoby se vypařily. Všechny rady a to co jsem se naučil na školení, to najednou neexistovalo. Jsem tady, úplně sám, jen s jedinou myšlenkou – Dominiku, pojď na to, právě ti začíná nová kapitola života!

 

 

Po nástupu do Bonusu člověk přemýšlí, jak je možné, že všem okolo vás to tak neskutečně šlape. Všichni mají jednu prohlídku za druhou, vážně si v duchu říkáte – „Jak se sakra mám dostat na jejich úroveň? Znám tolik lidí? Umím tak skvěle komunikovat? Působím tak klidným dojmem a dokážu zaujmout?“. To vše se mi honilo hlavou prvních pár dnů, možná nějaký ten týden. Člověk v ten moment začne přemýšlet, jestli je tahle práce vážně to, co chce dělat. Ale nejsem typ člověka, co jen tak vzdá. Každopádně moje první prohlídka? Ten příběh nikdy nezapomenu.

Zahrada v Modřicích, kterou mi přenechal můj teamleader Lukáš Peterek. Dokonce měl i zájemce, jen na to díky spoustě práce neměl čas.“ Ok, beru“, co by ne, že? Vlastně mám vše připraveno, už jen zvládnout prohlídku. Zájemcům jsem zavolal, domluvil si termín, vypadalo to snadně. Dokonce jsem sehnal ještě jedny zájemce po obvolání všech lidí, kteří o zahradu měli zájem dříve. První prohlídku jsem domluvil na středu na ráno, na 9:30, zájemci neměli jinak moc času.

Říkám si, že by mi mohlo stačit přijet 20 minut předem, zahradu si prohlídnout a počkat na zájemce, však veškeré potřebné informace jsem přece od Lukáše slyšel. Vyrazil jsem ráno z domu, MHD zhruba 30 minut, potom pěšky dalších 15 kolem rušné silnice, kde skoro nebyl chodník – super, Dominiku, už to fakt chce nový auto! Poslední 1 kilometr už byl po polní cestě, po týdnu kdy prakticky nepřestalo pršet. Dokážete si představit, jak asi vypadaly mé boty a kalhoty. Nicméně jsem dorazil, teda doufal jsem, ke správnému vchodu. Ale moment! Jak dlouho říkal ten Lukáš, že na zahradě nikdo nebyl? Vidím branku, ale ta je hustě zarostlá trním, všude ostružiny a bodláky, mám asi 25 minut před prohlídkou, znovu začínám pochybovat o téhle práci. Co se dá dělat, trhám trny, trhám evidentně své oblečení, prostě vše. Trvalo to asi 10 minut, nicméně jsem se prosekal až k brance, kterou jsem naštěstí odemknul. Otvírám ji již lehce zvědavý a bum!, další trny. Zbývá mi asi 15 minut, to zvládnu, to prostě zvládnu a začínám znovu trhat.

Poslední trny lítají okolo, už vidím celou zahradu a v tom za mnou přijíždí auto. „Sakra, zájemci dorazili o něco dříve“. Rychle utíkám k malé chatičce hned u branky, pokládám si věci a běžím je přivítat. Krásné BMW, které už tak zablácené příjezdové cestě moc nepomohlo a z něj vystupuje velmi hezky upravená, ve světlém oblečení a botech, dáma. Zastavil se mi dech, když jsem viděl jak vykročila z auta do toho všeho okolo. Co následovalo si asi dokážete představit, po jejich odjezdu jsem věděl jediné – „Ty vo*e, tak tihle to fakt nevemou“.

 

 

No nic, když už jsem tam byl, tak jsem si zahradu chtěl aspoň projít, že jo. Tráva poměrně vysoká a po ránu rosa, ale chtěl jsem být připravený aspoň na odpolední prohlídku, ta už musela být prostě úplně jiná. Procházím zahradou z mírného kopce níž a níž a tady jsem si vybavil část toho, co mi Lukáš říkal, a to něco jako „no a jsou tam 2 vchody a ty musíš jít tím spodním“. Jo, tak jsem prostě vypustil dost důležitou informaci. Přišel jsem k velký bráně, odemknul ji a zjistil, že k ní vede od hlavní cesty krásná, nově vyasfaltovaná cesta příjezdová. Byl jsem na sebe naštvaný, ale říkal jsem si, že toho musím využít. Cestu jsem nafotil, našel na mapách a zájemcům na odpoledne jsem okamžitě emailem posílal, kudy mají přijet.

Když jsem na zahradu dorazil odpoledne, přišel jsem správnou branou a čekal jsem na zájemce, kteří se tvářili, že o zahradu opravdu stojí. Dorazili i s dětmi, zahradu jsme si společně prošli, popovídali si, vše proběhlo naprosto bezproblémově a na druhý den jsme se domluvili na podpis rezervace. Vše jsem vykomunikoval s paní majitelkou, která se vším souhlasila, na druhý den jsme rezervaci podepsali a do týdne jsme u naší právničky podepisovali kupní smlouvy!

Nebyl to úplně jednoduchý začátek, na druhou stranu mi dal spoustu užitečných lekcí, díky kterým se mi do budoucna bude fungovat mnohem lépe!

 

Realitní Kanceláře, Znamení, Prodáno, Nemovitosti

 

Máte dotazy? Napište mi